Coffee Academy 2: Od zrnka k přístavu

Víte, kde byste našli tzv. Kávový pás? Tato „země zaslíbená“ leží mezi obratníky Raka a Kozoroha a vyznačuje se ideálními podmínkami pro pěstování kávovníků, které potřebují úrodnou půdu, mírné teploty a větší množství srážek. Právě odsud pochází největší a nejznámější producenti kávy, mezi které patří na první místo Brazílie se svými 2,6 milionů tun ročně. Za ní následuje Vietnam s množstvím 1,7 milionů tun a na třetím místě je Kolumbie.

Nestlé se neváže pouze na tyto velikány a nakupuje kávu v období sklizní z různých oblastí v průběhu celého roku tak, aby byla zajištěna 100% kvalita bez ohledu na sezónnost.

A jak vlastně vzniká kávové zrno? Kávovník potřebuje minimálně 2–3 roky, než začne produkovat první plody. Nejprve se objeví květy, které se posléze změní v zelené kávové třešně. Po 8 až 11 měsících dozrají, což se projeví charakteristickou červenou barvou. Teprve pak probíhá sklizeň, při které jsou kávové plody sbírány ze stromů.

Na světě je více než 100 druhů kávy, avšak mezi nejznámější patři Arabica a Robusta, se kterými se také nejčastěji obchoduje. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Přestože Arabika je známá svou jemnější, šťavnatější a aromatičtější chutí, Robusta je zase výraznější a vhodná zejména v případě přípravy kávy s mlékem. Další její výhodou je, že kávovník statný, ze kterého Robusta pochází, je pěstitelsky mnohem méně náročný, má větší úrodu a jeho plody obsahují skoro dvojnásobek kofeinu. U obou druhů ale platí, že pouze plně vyzrálé kávové třešně mají ve výsledku správnou chuť. Období sklizně je přitom relativně krátké – trvá 9 až 12 týdnů v roce a sběr třešní se provádí ručně nebo mechanicky pomocí strojů. Potom následuje čištění a sušení kávových zrn, což je jedna z nejdůležitějších fází procesu, který má vliv na konečnou kvalitu. Káva, která byla přesušená, se stane křehkou a dojde k produkci příliš mnoha zlomených zrn během loupání. A nedosušená káva je zase příliš vlhká a náchylná k rychlé zkáze, kterou způsobují houby a bakterie.